Karel Fojtů

akademický malíř

narozen 11. května 1939

Ve výtvarném vzdělání absolvoval nejprve střední UMPRUM školu v Uherském Hradišti a to v letech 1954 - 1958. Zde byl studentem v atelieru profesora Vladimíra Hrocha.

Následovalo studium na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze v letech 1958 - 1964. Od počátku ho zajímala oblast tvorby spojená s architekturou. Po celou dobu studia byl Karel Fojtů pedagogicky veden profesorem Aloisem Fišárkem. Ještě za doby jeho studií vznikly takové realizace návrhů pro architekturu, jako jsou například: mozaika telefonistky na poště v Uherském Hradišti, nebo opona pro kulturní dům v Ostrově nad Ohří, vytvořená technikou filmtisku. V době jeho prezenční vojenské služby vznikla také opona pro vojenský útvar o úctyhodných rozměrech 10 x 4 m. Vedle této tvorby se věnoval současně i oblasti keramiky. Zajímaly ho práce jako například keramické stěny v architektuře, kde čerpal inspiraci od takových umělců, jako byl Juan Miró.

V další životní etapě našel Karel Fojtů své odpovídající uplatnění v reklamním středisku Čokoládoven, kde zastával 12 let funkci vedoucího výtvarníka. Hlavní pracovní náplní se mu stalo propagační výtvarnictví, zejména grafické návrhy na obaly výrobků Čokoládoven. O této jeho práci přinesl informace např. článek v časopisu AZ Magazín č. 2 / 1991 s názvem: Těžký život designera. V grafické tvorbě obalů na zejména potravinářské, ale i další výrobky pokračoval i po opuštění stálého zaměstnání a přechodu na tzv. volnou nohu.

Vedle tzv. užité tvorby má za sebou Karel Fojtů i rozsáhlou volnou malířskou tvorbu, kterou prezentoval veřejnosti na samostatných i společných výstavách.

Z mozaiky těchto výstav je možné připomenout několik výstav v rodišti umělce tj. ve Valašských Kloboukách, zúčastňoval se všech Salonů výtvarných umělců v Praze, uspořádal výstavu obrazů v prostorách restaurace Stavovského divadla v Praze. Dále to byla výstava na hradě v Týnci nad Sázavou, v roce 2000 uskutečnil výstavu v budově Poslanecké sněmovny a výstavu v prostorách vinárny Scarabeus v Praze 7. V roce 2009 se uskutečnila výstava v prostorách ZŠ Barrandov, při příležitosti kulatého životního jubilea. V roce 2014 se spolu s francouzskými umělci účastnil výstavy v Galerii zámku Kladno pod názvem Paris-Prague. Ve Vrtbovské zahradě vystavoval v roce 2016 a naposledy, při příležitosti dalšího kulatého jubilea, v roce 2019 v Galerii Karla Samšiňáka v Šolcově statku v Sobotce.

90. léta znamenala pro Karla Fojtů naprostý návrat k malbě. Vydává se do jižní Francie - Provence a na západ do Bretagne, které křížem krážem se svými přáteli procestoval, aby zde našel motivy, ve kterých by se skutečně realizoval.

V procesu stálého výtvarného hledání objevuje kraj, který kdysi inspiroval Cézanna, Gogha, našeho Otakara Kubína a další. Snaží se pochopit tuto krajinu v jejím skladebním řádu, syté a zářivé barevnosti.

V přesvědčení, že jako umělec musí své době a její společnosti přinést něco nového, pouští se do zápasu s netradičními malířskými problémy, které tvoří viditelný, ale též akustický podtext této melodicky půvabné krajiny. Z přírody si vybírá to podstatné a jedinečné, což umocňuje barevným zpracováním. Z jeho výtvarného tvarosloví se postupně vytrácí přímá vazba na skutečnost a dospívá až k aktuálnímu proudu abstrakce. Během času nabývají jeho malby hlubšího meditativního charakteru, i když pro svou tvorbu stále nachází podněty v přírodě.

Nezastupitelné místo v prezentaci tvorby Karla Fojtů mají i jeho výstavy v zahraničí, když zřejmě největší důležitost lze spatřovat v uskutečněných výstavách ve Francii a to v místech, kde malíř hledá i náměty své krajinářské produkce - zejména v Bretagni a Provence. Karel Fojtů vystavoval v galerii

Mme Boxberger v Nant a také v Moulin Cézanne v Tholonet u Aix en Provence. Rád rovněž vzpomíná na výstavy svých obrazů na Slovensku v Hlohovci v rámci malířského sympozia a dále výstavy v roce 2005 v Piešťanech v prostorách Balneologického muzea.

Ve své tvorbě si vybudoval Karel Fojtů svébytný styl malby, příznačný poetickou stylizací krajinářských motivů. Vedle olejů často využívá techniky pastelů, neváhal ani experimentovat s technikou tzv. monotypů, kdy jsou využívány k dalšímu zpracování i náhodně vzniklé barevné struktury, imitující např. hmoty skal ve snových krajinách.

Místo akademického malíře Karla Fojtů v českém výtvarném umění 2. poloviny 20. století a současnosti čeká ještě na své hlubší zhodnocení zařazení. Jeho volná malířská tvorba si však zajistila svými hodnotami uznání zejména milovníků a znalců krajinářské tvorby, vycházející z domácí tradice a využívající i evropské trendy realistického směru.

V současné době Karel Fojtů tvoří ve svém atelieru v Praze 1 s inspirujícím výhledem na střechy pražských domů, Hradčany a Petřín.

© 2021 Gabriela Hosáková / foto G.H a J.Plíhal pro server Aktuálně.cz
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky